Běžné nemoci 

Na jaké oční neduhy je potřeba dát si pozor, jsme se zeptali MUDr. Petra Nováka, zakladatele Refrakčního centra a významného specialisty na oční choroby z Nemocnice na Homolce. Pro mnohé může být překvapivé, že i děti mohou mít oční choroby, spojované v představách většiny lidí spíše s vyšším věkem, tedy šedý a zelený zákal.

U vrozeného šedého zákalu (katarakta) se jedná se o jednostranné, nebo i oboustranné postižení čočky v oku. Příčinou může být horečnaté onemocnění, nebo infekce matky v prvních třech měsících těhotenství, rodinná predisposice, ale i neznámá příčina. Projevuje se zkalením čočky v optické ose oka a bývá odhaleno v rámci poporodního vyšetření, které podstupuje každé narozené dítě (péče u nás je v tomto smyslu prvotřídní i v celosvětovém měřítku). V závislosti na stupni zkalení a jedno- či oboustranném postižení je stanovena strategie dalšího postupu. Při jednostranném sytém zkalení je operace provedena neprodleně v prvních měsících po porodu, u oboustranného nebo mírnějšího zkalení je operaci možné i odložit na pozdější čas.

Také zeleným zákalem (glaukom) může dítě trpět na základě buď vrozené predispozice, nebo specifických strukturálních a anatomických změn oka, kde dochází k hromadění tekutiny v oční bulvě. To vede ke zvýšení nitroočního tlaku, který se přenáší na nitrooční struktury a dochází k útlaku nervových vláken v místě odstupu zrakového nervu na zadním pólu oka. Vzniklé postižení by mohlo mít trvalé následky, a je proto potřeba ho včas rozpoznat. Řešením je okamžitá medikamentózní nebo chirurgická léčba.

Patrně nejčastější je u dětí dioptrická refrakční vada, která může vzniknout i v raném dětství. Projevuje se problémy při hře, v odhadu vzdáleností, narážením do předmětů, neschopností odlišit tvary, hračky, sebrat je z podložky apod. Podezření zpravidla pojmou rodiče na základě pozorování a v této chvíli by měli upozornit dětského lékaře. Další možností je zjištění lékařem v rámci periodické lékařské prohlídky. Následovat by mělo vyšetření u očního dětského specialisty, který potvrdí nebo vyloučí oční postižení a doporučí případně brýlovou či jinou korekci. Existují tři různé refrakční vady – krátkozrakost (vada je korigována minusovými skly nebo kontaktními čočkami), dalekozrakost (vada je korigována plusovými skly nebo kontaktními čočkami) a astigmatismus (je korigován cylindrickými skly nebo torickými kontaktními čočkami). Neléčená vada, zejména ta jednostranná, může vést ke vzniku tupozrakosti.

Tupozrakost (amblyopie) je v zahraniční literatuře známa pod pojmem „lazy eye“ – líné oko. Tupozrakost je funkční porucha zrakové ostrosti, která vzniká v dětství nejčastěji v důsledku šilhání, vysoké refrakční vady, anizometropie (tj. vyššího dioptrického rozdílu mezi očima) nebo jiných očních onemocnění (např. vrozený šedý zákal apod.). Zrakové funkce dítěte se vyvíjejí do 6 až 8 let věku a jakákoli překážka normálního fungování oka v útlém dětství může toto oko trvale funkčně oslabit. V praxi to znamená, že tupozraké oko nedokáže ani s nejlepšími korekčními pomůckami (brýlemi či kontaktními čočkami) dosahovat takové zrakové ostrosti jako oko zdravé. To limituje i možný efekt refrakční operace. Ta dokáže odstranit pouze dioptrickou vadu, ale bohužel nedokáže odstranit amblyopii.

Šilhání (strabismus) je porucha paralelního postavení očí. Vzniká nejčastěji v důsledku vrozené nebo získané poruchy vidění oka nebo poruchy funkce okohybných svalů. K vychýlení osy oka dochází jedno- či oboustranně, podle stupně postižení vidění. U každého pacienta s tímto problémem je nutné provést specializované strabologické vyšetření. Existuje totiž určitá souvislost mezi postavením očí a dioptrickými vadami. V určitých případech může odstraněním vady dojít k eliminaci šilhání, v jiném případě by odstranění dioptrické vady mohlo znamenat zvýraznění šilhání, nebo dokonce vznik velmi nepříjemného dvojitého vidění (tzv. diplopie).

Zdroj: clubzena.cz/clanky