Běžné nemoci 

Kořeny metody sahají až do starověkého Egypta, kdy tamější zkušení lékaři přikládali na rány směs z medu, ovocných šťáv a rozdrcených semen, aby zabránili šíření mikroorganismů a napomohli tak rychlému hojení. Podobnou „sladkou“ techniku používali třeba v Indii nebo Řecku.

Vlhké hojení má za sebou teprve půl století

Dodnes mezi laickou veřejností převládá názor, že se rány hojí lépe, když jsou suché. Není se čemu divit! Lékaři se totiž k vlhkému hojení vrátili skoro až po dvou tisících letech, zejména pak londýnský doktor George D. Winter. Ten v roce 1962 na základě svých vědeckých a praktických poznatků zjistil, že se rána v mokrém prostředí hojí v průměru o 40 % rychleji, než v prostředí suchém. Rozpoutal tak vlnu zájmu o biotechnologie, což vedlo ke vzniku hydroaktivních gelů, jako je např. Flamigel, obsahující aktivní i pasivní polymery, které postižené místo přirozeně zvlhčí, a vytvoří tak optimální podmínky pro rychlé hojení. Rovněž brání kontaminaci zvenčí, minimalizují tvorbu jizev a po jejich aplikaci nehrozí žádné podráždění ani alergické reakce.

Kde všude vlhké hojení pomáhá

„Lidská kůže bývá jedním z nejčastěji poraněných orgánů vůbec,“ říká lékařka Blanka Kocmichová, která má s vlhkým hojením letité zkušenosti. „Přicházejí k nám pacienti se skutečně komplikovanými kožními defekty – jako jsou bércové vředy, popáleniny nebo nehojící se otevřené rány. Aby metoda byla úspěšná, je třeba poranění nejdříve pořádně mechanicky vyčistit, omýt a vydezinfikovat, potřít dostatečně silnou vrstvou hydrogelu a nakonec vždy překrýt obvazem nebo speciální lepicí fólií. V tomto sterilním prostředí by rána měla setrvat jeden, ale lépe dva až tři dny, dokud se nezačnou tvořit nové kožní buňky,“ dodává odbornice.

Onkologicky nemocní pacienti již nemusí trpět

Nově dokonce svitla naděje i pro onkologické pacienty podstupující léčbu ozařováním. Vlivem radiačního záření jim totiž často na kůži vznikají bolestivé záněty. Těmto nežádoucím projevům lze předejít preventivním mazáním patřičných míst právě tímto inteligentním gelovým krytím, které vytvoří na kůži ochranný film a pacient tak při ozařování tolik netrpí.

Jak na spáleniny od slunce

Metoda vlhkého hojení se rychle rozšířila mezi zdravotníky ve všech vyspělých zemích, kde již patří k základním postupům při léčbě ran, spálenin, odřenin, prasklých puchýřů, ale i akné. Oblíbili si ji i milovníci slunečních paprsků. Po opalování se namažou hydrogelem, který eliminuje nepříjemné následky slunění (zarudnutí a následné sloupání kůže) a prodlužuje dobu opálení. Hydrogel navíc není mastný, okamžitě se vstřebá, a lze se tak prakticky okamžitě obléci, aniž bychom přípravek setřeli do oblečení.

Více na: www.flamigel.cz