Běžné nemoci 

Média vás neustále „krmí“ zaručenými doporučeními, použitelnými v tom kterém období roku, když vás předtím postrašila neblahými důsledky jejich ignorování. Producenti volně prodejných léků vám vnucují „co nejsilnější Coldrex“, ba dokonce (a to považuji za neuvěřitelné) „dětský brufen“. Počínaje podzimem se neustále omílá imunita a doporučují vitamíny, nejlépe v jejich přirozené formě, totiž v podobě citrusových plodů. Co na tom, že ty plody jsou nedozrálé, chemicky ošetřené…

K tomu se přidá nějaká ta rada na téma „využijte zkušenosti našich babiček“, a to ve stylu receptů na přípravu černého čaje s medem, cibulového odvaru s medem, horkého mléka s medem, česneku (a česnečky), a nyní módního zázvorového čaje, někdy dokonce nechybí ani popis přípravy Priessnitzových zábalů. Ano, toto rozhodně není nemoderní, ale hlavně – skutečně to je účinné (když pominu to „mléko s medem“). Co je ovšem také účinné, když už to na děti „přijde“, je postup, který lze popsat „nohy do lavoru s horkou vodou“ (a podobně i předloktí). Funguje to dokonce i na malé děti – a když se to dobře, totiž s humorem „podá“, dítě s radostí něco takového absolvuje. Mám to vyzkoušené. Funguje to – a rychle!

Je nutné nějak výrazně měnit skladbu jídelníčku jen proto, že je venku zima? Nemyslím, vždyť v zimním období už většině z vás nehrozí umrznutí – téměř všichni (přesněji většina dětí) mají teplé oblečení (před pár desítkami let něco, co nebylo úplně běžné) a většina z nás doma rozhodně nemrzne, spíše naopak. Ani jakási „zimní nucená hladovka“ z nedostatku potravy rozhodně nehrozí (spíše hrozí přejídání, když je tolik příležitostí díky Svátkům, že?), takže původní doporučení v zimě jíst trochu víc, a to především horkých a kořeněných pokrmů, a pít převahu horkých nápojů, už také nemá takový význam jako před desetiletími, či dokonce staletími. 

SPECIFIKA SKLADBY STRAVY V ZIMĚ?

Mohu jen připomenout rozumné použití nápojů teplých (na rozdíl od pití v teplejších obdobích roku), slazených pravým medem. Tuzemská jablka lze použít k přípravě horkého nápoje v podobě vodou zředěného horkého, ale čerstvě připraveného kompotu, s přídavkem čerstvé citrónové šťávy místo vody, ale hlavně namísto limonád a komerčních džusů (ty nikdy!) je vhodné nabízet pravé ovocné čaje, ale také bílý nebo zelený čaj, slazený medem a opět s čerstvou citrónovou šťávou.

Zima není obdobím sníženého příjmu tekutin, protože celý den se pohybujeme ve velmi suchém pracovním a děti školním prostředí. Tekutiny sice neztrácíme pocením, ale přinejmenším ve stejném rozsahu dýcháním. A to platí i o sportu v zimě.

Co se týče pokrmů – moukou zahuštěné omáčky nejsou vhodné nikdy. Tradiční „zimní“ sladkosti, kterými dříve byly křížaly, nyní nahradily „buchty“. TO je opravdu nevhodné. Naše rozumné babičky jedly v zimě místo čerstvé zeleniny zmíněné kysané zelí (případně ho podusily s cibulí a jablky). Velmi rozumné, to mi tedy věřte. Když česnek, potom v podobě tradiční česnečky nebo bez tuku připravených topinek (nyní toast), potřených čerstvým česnekem a poté čerstvým máslem.

V zimě přijde na řadu ona stále doporučovaná zelenina – stejně jako v létě, až na to, že je vhodné větší část připravit za pomoci tepelné úpravy! Ke slovu se dostanou místo „studených večeří“ čerstvě připravené cereální kaše. Stačí ve vodě (!) uvařit jáhly nebo ovesné vločky, potom přidat trochu jogurtu nebo zakysané smetany, sušeného nebo kompotovaného ovoce, rýžového nebo javorového sirupu či hnědého cukru a trochu másla… připomínám – řeč je o dětech!

Také jste si všimly/-i, že v průběhu zimy vy i vaše děti „přiberete“? Je to důsledek nadbytku „kalorií“ díky svátkům, ale také je to důkaz, že ačkoliv jsme moderní lidé, dosud stále fungujeme jako organismy, které podléhají přírodním zákonům – prostě dříve to bylo tak, že kdo se „nevykrmil na podzim“, tak zimu nepřežil.

Problém je v tom, že my lidí se snadno na podzim vykrmíme, ale v zimě, místo abychom hladověli zalezlí a spící v teplém doupěti, pokračujeme ve vykrmování. To je problém i pro děti navzdory tomu, že se neustále připomíná, že ony musí jíst neustále, protože „jsou v růstu“. Dobře, až na to, že jak to tak vypadá, tak v posledních letech děti nejsou „v růstu“, ale ve „vzrůstu množství tělesného tuku“, jak bych mohl kulantně nazvat dětskou nadváhu a obezitu.

CO A JAK S PODPOROU ODOLNOSTI PROTI „ZIMNÍM“ INFEKCÍM?

Nedoporučuji řešit prevenci každodenním pojídáním citrusových plodů. Legendární vitamín C v této přírodní podobě sice zvyšuje odolnost proti virózám, ale pro nás Středoevropany to není ideální řešení. Děti mohou reagovat kopřivkou a po konzumaci pomerančů před spaním mohou být zahleněné! A zase – vaše babičky by vám jistě nabídly ideální zdroj vitaminu C v podobě kysaného zelí (jenom ne sterilovaného!). A je to tak správně. Dokonce ani šetrně připravené kompoty a nedoslazované bio-džemy nejsou zcela bez významu!

KDYŽ UŽ JE PROBLÉM…

Kromě již zmíněných „koupelí“ doporučuji preferovat vybrané druhy homeopatik, dětské multivitaminy, VELMI vhodné je podávat základní doporučené dávky vitaminu D a k tomu omega-3 (tzv. rybí tuk), probiotika (známá veřejnosti pod názvem laktobacily), která dokonce existují i v podobě prášku pro přípravu dětského nápoje. Ideální je podávat kolostrum v základních dávkách dětem, které jsou často nemocné a je jasné, že tuto zimu to zase nebude v pohodě. To, co zde navrhuji, je ryze přírodní, a tudíž přirozené! Abych nezapomněl – nezapomínejte na tekutiny, ale zapomeňte na „džusy“!

Doporučuji nepanikařit, když dítě začne jako naschvál (a vždy) před vánočními svátky marodit. Rozumné je co nejdříve použít zde popsané stravovací i fyzikální prostředky. Určitě ihned nesrážet horečky použitím „dětských“ léků obsahujících paracetamol, brufen nebo aspirin! Homeopatika jsou naopak velmi vhodná. Připomínám, že starost o nemocné dítě neznamená zvýšenou nabídku pamlsků. Naopak. Většina „vyšších živočichů“ v případě, že trpí nějakou akutní chorobou, odmítá stravu. Ale ne tekutiny.

Je vám to jasné? Tudíž děkuji za vaši pozornost.

Zdroj: http://www.abecedazdravi.cz/zdrava-vyziva/strava-deti-v-zime