Sůl je pro lidský organismus důležitým zdrojem minerálních látek. V okamžiku, kdy jí tělo přijme příliš, přichází opačný efekt – začíná nám škodit. Podle průzkumu Poradenského centra výživy dětí je přesolování jedním z hlavních problémů dětské stravy, mnoho soli v dětském jídelníčku je spojováno především s výskytem vysokého krevního tlaku u dětí.
Spotřeba soli ve vyspělých zemích se pohybuje nad 10 g/den u dospělých jedinců, bohužel často je ještě významně vyšší. Přitom doporučovaná dávka se pohybuje mezi 3–5 g na den pro dospělého, u dětí ještě méně – pouze 1–3 g/den.
Většinu soli (80 %) přijímáme v komerčně vyráběných potravinách. A jaký to má na organismus vliv?
Pouze komplexní prevence nadměrného příjmu soli může mít požadovaný efekt. To znamená snižování příjmu soli nejen omezeným přisolováním jídel v domácnostech, ale hlavně ve veškerých potravinách, protože asi 70–75 % soli přijímáme už právě v hotových potravinách, zvláště v konzervovaných.
Například ve Velké Británii se podařilo během posledního desetiletí cílenou osvětou mezi laiky snížit příjem soli na jednu osobu z 9 g/den na 6 g/den a krevní tlak se u vybraných jedinců s hypertenzí významně snížil.
Je prokázán i vztah obezity a nadměrného příjmu soli. Slaná jídla vyvolávají pocit žízně a zvýšené pití nápojů (zejména u pubescentů a adolescentů) s vysokým obsahem cukru (soft drinks). Například dva litry coly obsahují tolik sacharidů, jako ve 27 kostkách cukru. Tento zvýšený kalorický příjem má za následek výrazný nárůst obezity již v dětském věku. Přitom je prokázáno, že obezita je jeden z významných rizikových faktorů pro vznik hypertenze. Tato skutečnost je patrná v současné době ve všech vyspělých zemích a negativně ovlivňuje zdravotní stav celé populace.
Snížení příjmu soli již u kojenců se projeví později významným snížením krevního tlaku v pozdějším věku (to ukazují výsledky především holandských prospektivních studií skupiny J. Geleijnse a spol.) Bylo prokázáno, že při snížení příjmu soli intervenčním zásahem, dietou u dospívajících adolescentů s hraničním krevním tlakem (prehypertenze), se podařilo významně snížit diastolický krevní tlak a zvýšit vylučování sodíku.
Světová zdravotnická organizace (WHO) redukci příjmu soli ve stravě řeší ve svém Akčním plánu pro implementaci Evropské strategie na prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí 2012–2016. Cílem je snížit příjem soli na 5 g (2000 mg sodíku) na osobu na den. Plán doporučuje zavedení Národního akčního plánu na snižování obsahu soli a zapojení většího množství aktérů. Podle WHO je snížení příjmu jednou z nejvíce nákladově efektivních a cenově dostupných intervencí.
Pouze komplexní prevence nadměrného příjmu soli může mít požadovaný efekt. To znamená snižování příjmu soli nejen omezeným přisolováním jídel v domácnostech, ale hlavně ve veškerých potravinách, protože asi 70–75 % soli přijímáme už právě v hotových potravinách, zvláště v konzervovaných.
Nadbytek soli a minerálních látek v těle zatěžuje váš organismus, a to hlavně v případě, že nedodržujete správný pitný režim. Orgánem, který asi nejvíce trpí, jsou ledviny. Ty jsou zároveň i jedním z orgánů, které mají zásadní vliv na regulaci krevního tlaku. Je zajímavé, že lidé, kteří měli problém dopít sklenici obyčejné vody a začali pít vodu Fromin, zjistili, že této vody vypijí daleko víc, aniž by si to uvědomovali. Tato voda díky své mírné zásaditosti (PH 8) pomáhá zklidnit žaludek po konzumaci kyselinotvorného jídla. Zároveň si ji organismus vyhodnotí jako pro tělo potřebnou a začne její konzumaci podporovat. Tato voda má velice nízkou mineralizaci, a to přirozeně tak, jak je dostávána na povrch. Je to jedna z mála vod na českém trhu, která není nijak konzervována. A to hlavní je, že vám může pomoci s odvedením nadbytečných solí přirozenou cestou. Objednejte si některý ze setů vody Fromin a ta vás přesvědčí sama, že umí tento problém řešit. Tuto neochucenou vodu se bez problému naučí pít i děti – byl jsem velice mile překvapen nejen dětmi vlastními, ale i dětmi našich známých, které přišly na návštěvu.
Mgr. Lukáš Hendrych, lu.he@seznam.cz
Mnoho lidí si plánuje začít „od pondělí“. Nebo až bude víc času. Až skončí pracovní stres. Až se zlepší počasí. Jenže začít se hýbat neznamená čekat…
víceKonec dubna a začátek května jsou v Česku tradičně ve znamení oslav – 30. dubna pálíme čarodějnice a 1. května slavíme lásku pod rozkvetlou třešní.…
víceÚzkosti a deprese, nárůst závislostí na mobilu, PC a sociálních sítích. To jsou jen některá zjištění unikátního výzkumu o rizikovém chování žáků 2.…
víceNa podzim a na jaře není o virózy a chřipky nouze. Na vině jsou časté změny počasí, střídání teplot a návrat dětí do kolektivu. Imunita dostává…
víceAviváž nejen krásně voní. Také využíváte aviváž jen během praní? To je velká škoda, existuje totiž mnoho dalších způsobů, jak ji můžete ve vaší…
víceChcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz