Běžné nemoci 

Máte pocit, že i v nákupním centru jste pány svých peněženek? Omyl, rozhodují za vás emoce, šikovně vířené triky obchodníků. Někdy nejsou ani zapotřebí…

Orgasmus v obchodním centru?

Pokud se vám nějaký výrobek libí, v mozku se aktivizuje specifická oblast zvaná nucleus accumbens,  neboli centrum slasti. Zároveň mozek začne produkovat chemickou látku zvanou dopamin. 

Vědci z  University of Westminster zjistili, že reakce mozku mužů a žen jsou při erotickém vzrušení a při nakupování  prakticky stejné. V tom se vliv nakupování podobá jídlu, drogám, sexu či sledování porna.  Právě proto se někdo může tak snadno stát shopaholikem. Je to prostě  závislost jako každá jiná a podle současných odhadů jí trpí až 6 % lidí. Nepřekvapí, že jde většinou o ženy.

Snaha "dorovnat" opojnou hladinu dopaminu se projeví zejména tehdy, když se člověk nachází v nějaké krizi. Psychologové zjistili, že mnozí lidé chodí nakupovat zejména ve chvíli největšího stresu, a paradoxně se tím uklidňují a zvyšují si sebevědomí. Pěkný úlovek do šatníku, do botníku, či kosmetické taštičky, to je snadná cestá k uspokojení, jakkoliv krátkodobému.

Nakupování jako iracionální jev

Skenování mozku, které u "šopujících" dobrovolníků prováděli vědci z Bangor University v britském Walesu, prokázalo, že rozhodování v obchodním centru určitě není  optimálním výběrem,  založeným na vědomém racionálním posouzení věci.

"Chování člověka ve finanční oblasti je často zdánlivě iracionální, čehož využívají pracovníci reklamy, prodejci pojistek, provozovatelé heren a ekonomové," říká k tomu Dr. Alain Dagher z montrealského neurologického institutu. Mozek se chová nelogicky, když je vystaven záplavě informací, které na nás při nákupu v supermarketu číhají. Právě na to prodávající spoléhají a dokáží toho mistrně využít.

Jak vnímáme ceny zboží?

"Ceny jsou 'nastaveny' tak, aby přesvědčily, že utrácíte méně, než je tomu ve skutečnosti," říká psycholog doktor Dimitri Tsivrikos z londýnské Metropolitní University. "Baťovské" ceny končící devítkou jsou toho zářným příkladem. 

Ukázalo se také, že zhruba 20 % zákazníků si vezme zboží, označené nápisem "speciální sleva", i když je dražší než obvykle. Naproti tomu celá polovina lidí si nevšimne, když je v nabídce "1+1 kus zdarma", a ke své škodě si vezme kus jen jeden.

Obchodníkům se tedy taková nabídka vyplatí hned 3x. Zbaví se méně žádaného zboží, přitom na tržbě tolik netratí, a navíc nás zákazníky zahltí další informací, která ještě víc zmate mozek. Sbohem, rozumný přístupe!

Podle Phillipa Adcocka, šéfa výzkumného projektu Vysvětlení chování při nákupech (SBXL), ostatně zmíněný "rozumný přístup" přetrvává pouhých prvních 23 minut pobytu mezi regály. Pak racionální uvažování prudce slábne – čím delší nákup, tím větší kiksy.

Peníze nehrají roli!

Po uplynutí uvedené doby totiž začínají převažovat v rozhodování emoce, které hodnotu peněz neberou přesně. Po 40 minutách je mozek už natolik unavený, že přestává racionálně uvažovat úplně. K návratu logiky většinou dojde, až když jsme zpátky doma…

Podle doktora Paula Mullinse, šéfa katedry psychologie na waleské Bangor University, se do nakupování zapojuje ještě další mozkové centrum. Je to tzv. insula, která obvykle zachovává praktický přístup a vypouští varovné signály, varující nás před bezhlavým utrácením. V mozku se tak pere touha a strach stejně jako ve známé pohádce Rozum a Cit.  Rozumný přístup insuly však slábne, když nejde o hotové peníze – proto víc utrácíme, když se jedná o nákup na splátky, nebo když platíme kartou.

Proč vlastně tak milujeme slevy a "výhodné" nabídky? "Přitahují nás, protože jde o změnu dosavadního stavu. Vytvářejí dojem, že cenu neurčuje prodejce, ale že máme kontrolu my sami. Mozek si to přebere, jako že máme šanci jednat a rozhodovat," vysvětluje  Dr. Tsivrikos z londýnské univerzity.

Hudba nás omámí 

Soustředění našeho mozku také spolehlivě rozptýlí hudba, která je dnes téměř všudypřítomná. Pracuje v tomto případě "proti nám", a to v jakékoli podobě: klidnější písně zpomalují vnímání času a vedou k možnosti neplánované útraty navíc. Rychlejší hudba zase pobízí k impulsivnímu rozhodování a k experimentování – takže opět k neplánovaným nákupům.

Na závěr čtyři dobré rady, na nichž se shodli takřka všichni citovaní odborníci:

1. Nenakupujte, jste-li rozrušení, ať už pozitivně či negativně. Jednak nemusíte koupit dobře, a navíc z dlouhodobého hlediska zvyk překonávat výkyvy nálad v obou směrech vede k psychické závislosti.
2. Nakupovat jděte najedení, obzvlášť když jdete kupovat jídlo. 
3. Zažeňte prodavače, přítomnost cizí výmluvné osoby nám často brání přiznat si, že zboží nepotřebujeme,nebo že na ně nemáme.
4. A jedna pro ženy: Muž po vašem boku funguje jako spolehlivá brzda nákupních záchvatů! 

Zdroj: http://zena.centrum.cz/zdravi/zivotni-styl/clanek.phtml?id=795792