Běžné nemoci 

Zánět dutin je infekční onemocnění, které probíhá s očekávanými příznaky. Viry nejdříve infikují sliznici nosní dutiny, kde způsobí změny na sliznici. Více než 90 % těchto virů prostupuje nejčastěji při kýchání, smrkání či kašli dále do vedlejších nosních dutin. V zánětlivém prostředí často pokrytém nosním sekretem se mohou uchytit bakterie a způsobit superinfekci. Čirý výtok po několika dnech zhoustne, zežloutne až zezelená. Bakteriální zánět dutin, kdy sekret nepřestává ani po týdnu, se vyskytuje zřídka zejména u pacientů s imunitní nedostatečností.

Vyznáte se v pojmech?

Abychom se vyznali v tom, co znamenají slova, jimiž lékaři označují tyto nemoci, připravili jsme si pro Vás přehled vybraných onemocnění.

Mezi časté záněty horních cest dýchacích patří zánět nosní sliznice, též nazývaný rinitida, dále zánět jedné nebo více vedlejších nosních dutin, ten se nazývá sinusitida. Hranice mezi oběma nemusí být jasně vyjádřená, a proto se od 90. let minulého století používá název rinosinusitida.

Pro rýmu jsou typické příznaky: výtok z nosu, pocit ucpaného nosu, ztráta nebo zhoršení čichu, svědění nebo bolest v nose, tlak v oblasti kořene nosu. Toto vše ukazuje, že jde o onemocnění sliznice nosní dutiny. Zánět vedlejších nosních dutin má většinou těžší průběh než rýma, kromě zmíněných příznaků se při něm navíc objevují bolesti v oblasti postižené dutiny. Bolesti jsou výraznější na té straně hlavy, kde se dutina nachází.

Tzv. běžná rýma z nachlazení je nejběžnějším onemocněním vůbec a existuje jen velmi málo lidí, jejichž organismus se s ní během roku vůbec nemusí potýkat. Stres je jedním z faktorů, které též přispívají k možnému onemocnění.

Při náhle vzniklém zánětu vedlejších nosních dutin dochází k otoku jejich sliznice. Řasinky sliznice nedokážou odstraňovat hlen a ten se v dutinách hromadí. To je živnou půdou pro bakterie, které se zde množí. Objeví se hnisavý výtok z nosu zelenožluté barvy, horečka, otok tváří, bolesti hlavy, pocit tíhy a bolesti nad dutinami, bolesti zubů, uší, očí, tlak v lebce, potíže s dýcháním, ztráta čichu, celková únava a nevolnost. Pokud se špatně léčí, přechází v chronický zánět vedlejších nosních dutin, což může vést až k vleklým a častým zánětům horních cest dýchacích.

Nemoci z nachlazení – příčiny

Téměř epidemický výskyt nemocí z nachlazení a nachlazení obecně je spojen s podzimními a zimními měsíci. Sezóna nachlazení začíná koncem srpna či začátkem září a pokračuje až do března či dubna. Nemoci jsou provázány s dvěma důležitými fakty. V tomto ročním období se lidé z důvodu chladného počasí více zdržují v uzavřených místnostech a zvyšují tak šanci na přenos virových onemocnění, současně dětem začíná školní docházka, což vede opět k jejich častějšímu shlukování v uzavřených místnostech, tedy lepším prostředí pro přenos virů.

Antibiotika a záněty dutin?

Mnoho lidí jako první možnost, jak řešit zánět dutin, napadnou antibiotika. Avšak pozor – pokud jde o virový zánět, či se nevyskytnou komplikace, jejich podávání se nedoporučuje. Zbytečné užívání antibiotik snižuje imunitu a schopnost bránit se nákazám. U rizikových pacientů, nebo v případě, že se vyskytnou komplikace, je samozřejmě situace odlišná.

Zánět vedlejších nosních dutin je zpravidla virového původu a imunitní systém si s ním poměrně rychle poradí do týdne. Proto více než polovina pacientů, jež jím onemocní, nemusí podstoupit nějakou konkrétní léčbu.

Jak správně léčit?

Léčba akutního zánětu dutin spočívá v uvolnění nosních dutin, potlačení bolesti a infekce a prevenci přechodu do chronické fáze. K uvolnění ucpaného nosu nám slouží tzv. dekongestiva, která snižují překrvení zánětem postižené nosní sliznice, čímž dochází k oplasknutí zduřelé nosní tkáně a obnovení nosní průchodnosti i volného dýchání nosem.

Lokální dekongestiva (spreje, kapky) mají výrazný, ale pouze přechodný účinek na překrvení nosní sliznice, a tím i na nosní průchodnost. Dlouhodobá aplikace může vést k významnému zhoršení průchodnosti nosní dutiny. Oproti tomu celková dekongestiva dlouhodobě snižují překrvení nosní sliznice a sliznic vedlejších nosních dutin prakticky bez rizika jejich následného zduření. Déletrvající podávání těchto přípravků je bezpečnější než jejich aplikace ve formě nosních kapek nebo sprejů. Protože nedílnou součástí léčby každého onemocnění je terapie bolesti, vhodnou kombinací je Ibalgin Grip. Obsahuje fenylefrin hydrochlorid s ibuprofenem. Fenylefrin hydrochlorid uvolňuje ucpaný nos a snižuje otok v nosní dutině, a tím snižuje tlak, který může způsobovat bolest hlavy. Ibuprofen je účinný proti zánětu, bolesti a otoku.

V případě, že po 5 dnech léčby dochází k zmírnění příznaků a jejich intenzity, následuje fáze doléčení, která bývá někdy problematická. Pokud ale ani po 14 dnech léčby příznaky neustupují, praktický lékař by měl zvážit konzultaci s odborným lékařem.

Nastat může také varianta, kdy se intenzita a míra příznaků po 5 dnech naopak zvyšuje, nosní sekrece je většinou hnisavá a objevují se další příznaky (bolest v čele, tváři apod.). V tomto případě je na místě nasazení antibiotika. Příznaky by pak měly ustupovat během následujících 7 dnů. Pokud ale během 48 hodin po nasazení antibiotika intenzita příznaků nadále stoupá, je již vhodné kontaktovat odborného lékaře.

Není nad prevenci

Jako prevence zánětu vedlejších nosních dutin je možné očkování proti nejčastějším vyvolavatelům – např. proti chřipce. Dále se doporučuje omezit kontakt s nemocnými, nezdržovat se ve velkých kolektivech v chřipkovém období, dodržovat hygienu (časté umývání rukou). Nedoporučuje se pobyt ve studeném a větrném nebo suchém prostředí, proto je vhodné použití zvlhčovačů vzduchu.

Zdroj: MUDr. Cyril Mucha