Dobrá zpráva na začátek: Veskrze příjemné věci jako optimismus, smysl pro humor, smysluplnost života, sebedůvěra, okruh dobrých přátel – to vše vaše zdraví jedině podpoří! A proto se pozitivním emocím nebraňte!
Propojenost psychiky (duše) a těla je věcí zřejmou. Viz přísloví – ve zdravém těle zdravý duch, aneb tělo v dobré kondici předpokládá i dobrou duševní pohodu. Tato rovnice však platí i obráceně…
Naše zdraví je výsledkem mnoha vlivů. Základem je samozřejmě zděděná genová výbava, s níž souvisí předpoklady pro rozvinutí nějaké nemoci či fyzické nesnáze: geny určují také vlastnosti naší nervové soustavy – její odolnost i schopnost zvládat náročné situace jako stres. Může se to zdát divné, ale geny se podílejí i na tom, zdali v našem prožívání převažují pozitivní nebo negativní emoce, psychické stavy apod.
Dalšími důležitými faktory je okolí – prostředí, v kterém žijeme, a jeho ekologické aspekty, dále výživa a stravovací návyky, životní styl (dostatek/nedostatek spánku, pracovní zatížení, fyzický pohyb), psychologické vlivy a další skutečnosti.
Každá emoce nebo nálada je doprovázena jistými fyziologickými a chemickými reakcemi. Například při úzkosti se nám zvýší svalové napětí, jež se objeví taky při prožívání stresu. V hněvu se zpomaluje srdeční činnost, stoupne krevní tlak, poklesne teplota rukou. U různých stavů můžeme zažít změny rychlosti dýchaní, tělesné teploty, různé úrovně napětí nebo uvolnění.
Mnohými psychologicko-medicínskými výzkumy byla prokázána úzká spojitost mezi imunitním systémem a nervovou činností. A tedy i stavem naší psychiky. Stres, zátěžové situace, prožívání osamocenosti a opuštěnosti naši imunitu prokazatelně snižují. Například u studentů ve zkouškovém období byla vlivem stresu naměřena nižší hladina látky, která je zodpovědná za dobrý stav imunitního systému, než v klidném období po prázdninách.
Také vlivem déletrvajícího a hromadícího se stresu se snižuje naše imunitní odolnost a komplikuje léčbu nemocí. Jestli máme kolem sebe okruh dobrých přátel, na které se v tíživé situaci můžeme obrátit, máme to štěstí, že se kvalita našeho imunitního systému ani v krizi pravděpodobně výrazně nezmění – tedy zůstane dobrá.
Ale nejen stres či nepříznivé životní události (rozchod, náhlá nežádoucí životní změna apod.) se mohou odrazit na našem zdraví. Setrvávání ve špatných náladách může podle výzkumů člověku přinést snížení jeho imunitní schopnosti, více infekčních onemocnění a celkovou vyšší zdravotní citlivost. Lidé, kteří se na svět dívají přes brýle pesimismu, si rovněž ke zdraví nepřidávají. Protože vidí nedostatky a příčinu těžkostí převážně v sobě, ve své osobnosti a všechno je pro ně pořád „špatné“ a beznadějné, je i jejich zdraví obecně v horším stavu.
Sklon k pozitivním náladám, optimismus a důvěra, že věci dopadnou dobře, radování se z maličkostí běžného dne, smysl pro humor a schopnost povznést se nad věci a také prosociální chování (jako přátelství, aktivity ve prospěch druhých) – tím vším děláme hodně nejen pro své fyzické, ale také duševní zdraví.
Stejnou důležitost má vztah k sobě samému – důvěra ve vlastní schopnost zvládat situace, ať už jsou jakkoliv těžké, a kladné hodnocení sebe samého. Máme-li „pro co žít“, ať už je to povolání, rodina, víra nebo jakýkoliv jiný pro nás smysluplný cíl, pak podle výzkumů patříme mezi ty, jež jsou se svým životem spokojenější a jsou i šťastnější. A pravděpodobně taky lépe zvládáme problematické životné zkušenosti.
I když jsme uvedli, že poměr prožívání pozitivních a negativních emocí je převážně dědictvím od našich genetických předchůdců a také následkem emocionálních návyků v průběhu dlouhých let, nic není ztraceno.
Pozitivnímu emocionálnímu prožívání se dá naučit, ovšem není to jednoduchý úkol. Nejde samozřejmě o to, abychom zcela odstranili negativní emoce (jsou užitečným signálem v jistých situacích, třeba když hrozí nebezpečí). Měli bychom se spíše snažit změnit jejich poměr v našem životě a v pohledu na svět.
Pozitivní emoce jsou jednoduše pro život užitečnější. Člověk, který se dobře cítí (je dobře naladěn), vidí v problematické situaci víc možností jejího řešení, je tvořivější a flexibilnější. Rychleji se zotaví ze stresu, zátěže nebo nepříjemné situace, a ty pak nemají ani na jeho fyzické zdraví výrazný dopad.
Tak hodně zdaru a pozitivního emocionálního ladění!
Zdroje: J. Křivohlavý: Pozitivní psychologie. Praha: Portál 2004; J. Křivohlavý: Psychologie zdraví. Praha: Portál 2001... http://www.relaxuj.cz/nejlepsi-lek-na-dobre-zdravi-pozitivni-emoce/86, autorka: Martina Augustinská,
foto z http://www.sokolska33.cz/studentsky-zivot/free-hugs-aneb-jak-jsme-sirili-radost/
Mnoho lidí si plánuje začít „od pondělí“. Nebo až bude víc času. Až skončí pracovní stres. Až se zlepší počasí. Jenže začít se hýbat neznamená čekat…
víceKonec dubna a začátek května jsou v Česku tradičně ve znamení oslav – 30. dubna pálíme čarodějnice a 1. května slavíme lásku pod rozkvetlou třešní.…
víceÚzkosti a deprese, nárůst závislostí na mobilu, PC a sociálních sítích. To jsou jen některá zjištění unikátního výzkumu o rizikovém chování žáků 2.…
víceNa podzim a na jaře není o virózy a chřipky nouze. Na vině jsou časté změny počasí, střídání teplot a návrat dětí do kolektivu. Imunita dostává…
víceAviváž nejen krásně voní. Také využíváte aviváž jen během praní? To je velká škoda, existuje totiž mnoho dalších způsobů, jak ji můžete ve vaší…
víceChcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz