Běžné nemoci 

POŠKOZENÍ - PATOLOGIE CHRUPAVEK

Kolenní kloub - Gonartróza

Příznaky: Gonartróza se projevuje bolestí na poškozené straně kloubu. U časných stadií při prvních krocích (rozejití), kdy mluvíme o tzv. startovacích bolestech. Bolesti se mohou stupňovat při chůzi ze schodů. Mohou být přítomny otoky po zátěži. Pacient má často koleno naplněné žlutavou (serózní) tekutinou.

Zjištění onemocnění: Poškození chrupavek se projevuje postupně narůstajícími bolestmi kloubů. Úraz nemusí být přítomen, nebo je popisován dlouho před vznikem obtíží. Těžší stadia se mohou prokázat na RTG. Pokud jde o lehčí stadia, jsou prokazatelná při artroskopii, při které se zjistí i rozsah a stadium poškození. Artroskopie může odhalit i případná poškození menisků či jiných struktur, a zároveň je ošetřit.

Léčba: Gonartróza je onemocnění, u kterého je primární příčinou přetížení kolenních kloubů. Proto i terapie by měla začínat úpravou režimu. Je nutná úprava váhy, případně snížení přetěžování kloubů úpravou režimu (omezení chůze a její nahrazení jízdou na kole), případně odlehčená chůze o berlích. Pokud jde o povrchové defekty, stačí odlehčení několik týdnů. Velký význam má posilování stehenního svalstva, oblasti stehna a udržování pohybů v kolenním kloubu rozcvičováním, které stabilizuje kloub a zabrání patologickým pohybům. Svůj vliv na léčbu gonartrózy má i elektroléčba.

Důležité je i dietní opatření, specifická výživa chrupavek, detoxikace organismu, odkyselení. V těžších stadiích je na místě medikamentózní terapie nesteroidními antirevmatiky k tlumení bolesti a otoku. Další skupinou jsou takzvaná chondroprotektiva, což jsou léky podporující regeneraci chrupavky. Tyto léky se podávají jak intraartikulárně (injekcí do kloubu), tak v tabletách. Jejich účinek je však indikován jen na přesně určené druhy postižení chrupavek. U těžkých stadií už nemají velký efekt. Dobrý efekt, zejména u lehčích poškození chrupavky, má artroskopické vyšetření a ošetření chrupavek. Jeho význam je i v tom, že přesně zhodnotí stav chrupavek a dalších struktur v koleni a na základě všech zjištění dokáže určit další perspektivu terapie. U těžkých poškození chrupavky je možné provést osteotomii v oblasti kolene, pomocí které se například při deformitě kolene do „O“ srovná osa kloubu, nebo se nahradí jen část kolene (hemiartroplastika kloubu). U těžkých stavů je pacient indikován k totální náhradě kolenního kloubu.

Chrupavka čéšky (pately)

Mechanizmus poškození:

• přímým nárazem na patelu způsobí vyražení chrupavky,
• při ochabnutí stehenních svalů (dlouhodobá fixace) se mění postavení pately v „žlábku“ stehenní kosti. Tím se mění výživa chrupavky a dochází k jejímu mechanickému poškození. Predispozicí je specifický tvar pately, kdy tato má tendenci k vykloubení /subluxaci či luxaci/ na zevní stranu.
• po nárazech a pádech na kolenní kloub,
• po delší imobilizaci např. v ortéze či sádrové fixaci dochází k ochabnutí svalů stehenních, a hlavně čtyřhlavého svalu stehenního (m. quadriceps femoris), tím se mění postavení čéšky proti kosti stehenní a mění se její výživa a následně i schopnost regenerace,
• po jednostranném posilování stehenních svalů,
• při vědomém či podvědomém šetření jedné dolní končetiny po úrazech kolenního kloubu nebo jiných kloubů dané končetiny.
• bolestivost pod čéškou při dřepu, jízdě na kole či při delším sezení s ohnutým kolenem (v kině),
• úleva při natažení kolenního kloubu,
• otoky kolenního kloubu po zátěži.
• bolestivost při tlaku na patelu,
• artroskopické vyšetření kdy je možné posoudit rozsah a stadium poškození chrupavek,
• u pokročilých stavů při RTG vyšetření.
• řízené posilování stehenních svalů (izometrické, zvedání napnuté dolní končetiny, omezení dřepů a jízdy na kole,
• dietní opatření, specifická výživa chrupavky (kolagen, glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, antioxidanty),
• aplikace léků tlumících bolestivost a otok,
• elektroléčba, magnetoterapie,
• u rozsáhlých hlubokých defektů až na kost – operační řešení.
• izometrické cvičení stehenních svalů i ve fixaci,
• posilování a protahování stehenních svalů.

Výskyt:

• po nárazech a pádech na kolenní kloub,
• po delší imobilizaci např. v ortéze či sádrové fixaci dochází k ochabnutí svalů stehenních, a hlavně čtyřhlavého svalu stehenního (m. quadriceps femoris), tím se mění postavení čéšky proti kosti stehenní a mění se její výživa a následně i schopnost regenerace,
• po jednostranném posilování stehenních svalů,
• při vědomém či podvědomém šetření jedné dolní končetiny po úrazech kolenního kloubu nebo jiných kloubů dané končetiny.

Příznaky:

• bolestivost pod čéškou při dřepu, jízdě na kole či při delším sezení s ohnutým kolenem (v kině),
• úleva při natažení kolenního kloubu,
• otoky kolenního kloubu po zátěži.

Zjištění:

• bolestivost při tlaku na patelu,
• artroskopické vyšetření kdy je možné posoudit rozsah a stadium poškození chrupavek,
• u pokročilých stavů při RTG vyšetření.

Terapie:

• řízené posilování stehenních svalů (izometrické, zvedání napnuté dolní končetiny, omezení dřepů a jízdy na kole,
• dietní opatření, specifická výživa chrupavky (kolagen, glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, antioxidanty),
• aplikace léků tlumících bolestivost a otok,
• elektroléčba, magnetoterapie,
• u rozsáhlých hlubokých defektů až na kost – operační řešení.

Prevence:

• izometrické cvičení stehenních svalů i ve fixaci,
• posilování a protahování stehenních svalů.

Zdroj: http://www.orling.cz/cz/o-kostech-a-kloubech/chrupavka-fysiologie-a-patologie-chrupavky.html